Zrozena o půlnoci
C.C. Hunter
Anotace: Kylie to právě teď nemá moc jednoduché. Pořád ji pronásleduje duch nějakého vojáka, o kterém nemá ponětí, kdo vlastně je proč a proč ji nenechá na pokoji. Před pár měsíci ji umřela babička, jediný člověk, na kterého se kdy mohla se vším obrátit a která ji se vším pomáhala. Navíc se rozešla se svým přítelem a rodiče se rozvádí. Ona navíc musí zůstat u své matky, která zrovna nepatří mezi vřelé mateřské typy. Jinak zcela pohodový život.
Ale to nejlepší teprve přijde. Jednoho dne se se svou nejlepší kamarádkou vydá na večírek. Bohužel všechnu zábavu překazí policisté a všichni účastnící party jsou převezeni na policii, kde si je mají vyzvednout rodiče. Kylie doufá, že by si pro ni mohl přijet otec, že by s ním mohla odjet. Ale takové štěstí nemá. Vyzvedne ji její matka, která si myslí, že její problémové chování už přesáhlo mezi a tak ji pošle do tábora pro problémovou mládež. Ale tábor Shadow Falls rozhodně nepatří k těm normálním. Vzhledem k tomu, že svěřenci tady jsou upíři, měňavci, vlkodlaci a mnoho dalších nadpřirozených bytostí. A aby toho nebylo málo, ji samotnou není nikdo schopen zařadit do nějaké kategorie. Taky se tady stane něco, po čem v danou chvíli vůbec netouží - zamiluje se. A bohužel ne jenom do jednoho tvora.
Autorka: C.C. Hunter (vlastním jmémen Christie Craig) má na svém kontě více jak deset románů. Pod svým pravým jménem píše vtipné romantické příběhy, které se pravidelně objevují v seznamu bestsellerů.
Žije s manželem v Texasu společně se čtyřmi zachráněnými kočkami a jedním psem. Pokud právě nepíše, tráví volný čas s rodinou. Jejím velkým koníčkem je fotografování.
zdroj: www.cchunterbooks.com
Hodnocení: Kniha je originální, napínavá, zábavná a v určitých okamžicích i překvapivá. Čtení je příjemné, rychlé s pěkným a promyšleným příběhem. Líbí se mi, že po přečtení prvního dílu nevíme, s kým hlavní postava (Kylie) skončí. Trochu už mě unavují knihy, kde je od začátku jasné, s kterým z dvou či více nápadníků hrdinka nakonec prožije zbytek života. Prostě mám ráda, když si můžu vybrat :D (Při mém štěstí si vždycky zamiluju toho druhého.) A druhá věc, která se mi opravdu líbí, že autorka má dobrou zápletku děje. Naštěstí to není tak, že bychom už po sto stránkách věděli, kdo nebo co Kylie vlastně je. Což je u mě rozhodně plus.
Postavy: Kylie. Vzhledem k tomu, že během pár měsíců se jí rozpadl celý život a navíc přijede do tábora, kde ji tvrdí, že existují všechny nadpřirozené bytosti a že ona je jednou z nich, to bere docela dobře. Teda alespoň se psychicky nesesypala, což z ní dělá dost silnou osobnost. V určitých chvílích je hrozně protivná a nerozhodná. To mi na ní vadí. Ale na druhou stanu je celkem vtipná, rázná, nenechá si všechno líbit a v podstatě je i kamarádská. Teda až ve chvíli, kdy si uvědomí, že její kamarádka je upír a krev k přežití jednoduše potřebuje. A tyhle vlastnosti její charakter tak trochu vyrovnávají, takže na mě v konečném shrnutí působila spíš příjemně.
A přichází první z naší dvojice chlapců, kteří usilují o srdce hlavní hrdinky. Derek, který mi je mi z nějakého důvodu sympatičtější. Je milý, okouzlující, tak trochu roztomilý...nevím u mě prostě vede on. Je napůl víla. Nemám tušení, jaký je od toho mužský rod. Ale být víla a kluk zároveň, by někomu v současném světě asi vysloužilo nakládačku každý den. Ale zpět k Derekovi. Podle mě je mnohem lepší než Lucas. Řekla bych, že Kylie dokáže mnohem lépe porozumět, vzhledem k tomu, že ze svých schopností taky není moc nadšený a stejně jako Kylie by si přál být obyčejným člověkem.
Jediné co by mohlo Kylie k Lucasovi přitahovat je asi to, že se s ním zná z dětství. (Mimochodem velmi zajímavé vzpomínky) a ta jeho tajuplnost. Já osobně jsem na něm nenašla tolik pozitivních vlastností. Ale to možná bude proto, že jsme se toho o něm v prvním díle dozvěděli opravdu málo. Nejvíc asi tak z minulosti. Jinak o něm jako takovém, víme leda to, že chce být jeden z vedoucích tábora, je vlkodlak a stejně jako Derek je tak trochu zamilovaný do Kylie.Nevím proč, ale prostě mě neuchvátil tak moc jako jeho konkurent.
Původně jsem si knihu přečíst nechtěla. A ano uvědomuji si, že z devadesáti devíti procent, knihy, které si nechci přečíst i přes kladné recenze mích přátel, patří pak mezi mé nejoblíbenější. Údolí stínů rozhodně doporučuji. Celou dobu se něco děje a neustále se dozvídáme něco nového. Dobře, na něco se dá ihned přijít jednoduchým selským rozumem, ale tak je to vlastně téměř u každého nynějšího příběhu. Ale to nic nemění na tom, že to bylo velmi dobré čtení, rozhodně doporučuji a moc se těším na další díly. :)
Autorka: Caroline
Žádné komentáře:
Okomentovat