Jsem zlomená
Tahereh Mafi
Anotace:
Tik tak tik tak tik tak tik tak…
Už je skoro časna válku!
Juliette uprchla ze spárů Warnera do Bodu Omega, což je místo ideální pro lidi, jako je ona. Pro lidi s darem. A také je to hlaví ústředí hnutí odporu proti stávajícímu režimu. Konečně je volná a nikdo ji nechce použít jako zbraň. Konečně může svobodně milovat Adama. Ale nikdy se nezbaví svého vražedného dotyku.
A ani Warnera, který po ní touží víc, než by bylo zdánlivě možné.
V druhém díle této dystopické trilogie musí Juliette učinit několik životně důležitých rozhodnutí. Musí zjistit, co vlastně chce a o čem si myslí, že je to správné. A možná bude muset volit mezi srdcem a Adamovým životem.
Autorka: Tahereh se narodila roku. 1988 v malém městě kdesi v Connecticutu, v současné době ale žije v Orange County v Kalifornii, kde pije příliš mnoho kofeinu a zjisťuje, že počasí je na její vkus až moc dokonalé. Pokud zrovna nečte žádnou knížku, můžete ji načapat při čtení bombńových obalů, kupónů nebo starých receptů.
Obálky: V tomhle případě sympatizuji na plné čáře se zahraniční. Je dle mého názoru originálnější, zajímavěji provedená a prostě hezčí :D Ale vyberte si sami.
Zhodnocení: Po prvním díle jsem tak nějak nevěděla, co od Jsem zlomená očekávat. Přeci jenom ten konec jedničky mi přišel docela uzavřený. Vlastně by mi vůbec nevadilo, kdyby to zůstalo jenom jako jedna kniha bez pokračování. Popravdě řečeno z toho, co bylo naznačeno na konci prvního dílu jsem se bála, že dvojka bude něco jako "Škola superhrdinů", jelikož to k tomu dost směřovalo. Ale díky bohu k tomu tak úplně nedošlo. Pořád to byl ten zajímavý a procítěný příběh Juliette, akorát v trochu jiném prostředí a za jiné situace.
Takže asi chápete, že jsem trochu váhala, zda-li si to přečíst nebo ne. Naštěstí jsem to udělala a vůbec nelituju. Knihou jsem prolétla opravdu rychle. Dostává se nám tu nový pohled na současnou vládu a život, na vztah Adama a Juliette a taky na Warnera. (O tom ještě budu mluvit)
Celá kniha byla opět plná překvapení, zvratů, akce, napětí a lásky. Stejně jako první díl byla psána z Juliettiny perspektivy stylem deníku (Ano, moje oblíbené škrtance přežily :D) Velká část celé knihy se opět věnovala jejím náladám, názorům a pochybám. Přišlo mi, že v tomhle díle se autorka mnohem víc zabývá Juliettinými vnitřními pocity samoty, smutku a sebe nenávisti.
Postavy: Juliette je v podstatě stejná milá, vystrašená a stydlivá dívka jako v prvním díle. Velice často propadá depresím, ale vzhledem k tomu, co všechno prožila, se nelze jejímu psychickému stavu divit. I když v průběhu knihy jsou jasně vidět pokroky. Po nějakém čase dokáže chodit s hlavou vztyčenou, snaží se zapadnout do kolektivu a dokonce se pokouší navazovat přátelství. Ale vždycky, když už se sama se sebou tak nějak smíří, stane se něco, co ji shodí opět na začátek.
V průběhu čtení celého tohoto dílu jsem vůči ní měla stejný "ochranitelský "pocit jako na začátku. Je mi jí tak neskutečně líto.Potřebovala by, aby ji někdo pořádně objal a řekl jí, že všechno bude v pohodě.
Pak je tu postava Adama, který mi přišel v tomto pokračování mnohem víc uzavřený, napjatý, nevrlý a smutný. Nevím, tentokrát jsem k němu bohužel nechovala moc vysoké sympatie. Jeho sklíčenost se samozřejmě dá pochopit, ale bohužel pro mě ztratil takovou tu jiskru, kterou dřív míval. (Doufám, že v něm později znovu zažehne :) I když, vyskytlo se nám tu pár překvapení ohledně jeho osoby. Konečně se dozvídáme, jak je možné, že se může Juliette dotknout. A taky pak ještě jedna věc, kterou jsem tedy opravdu nečekala.
Warner. Tak to bylo opravdu něco. Na spoustě blozích jsem viděla nápisy typu "Team Warner" a já si řikala, jak někdo může chtít, aby Juliette skončila s někým, kdo ji věznil a nutil zabíjet? Nechápala jsem to. Neříkám, že se k ní v určitých chvílích nechoval hezky a mile, ale stejně. Vždyť kvůli němu málem zabila dítě! Takže ano, vůbec jsem nechápala, jak je někdo může dávat dohromady. A pak jsem si přečetlo tento díl.
Warner se nám zde objevuje v úplně ale úplně jiném světle. Objevují se u něj pocity a stránky osobnosti, které bych vůbec nečekala. Jako by to byl úplně jiný člověk. Ani jsem si neuvědomila, jak moc toho mají s Juliette společného. No, v průběhu čtení jsem na něj tedy pomalu, ale jistě začala měnit názor a dokonce jsem si ho oblíbila natolik, že teď už asi taky patřím do "Týmu Warner." Já vím, že si teď dost protiřečím, ale myslím, že po přečtení Jsem zlomená na vás bude působit stejně.
Rozhodně doporučuju. Dvojka mě vážně bavila. Překvapivé zvraty, situace a pocity vyplňují celou knihu. Už se nemůžu dočkat zakončení této úžasné a záživné série. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat