Čistý - Julianna Baggott

Název: Čistý
Série: Čistý
Autorka: Julianna Baggott  
Název v originálu: Pure
Počet stran: 489
Nakladatelství: Jota

Anotace: Pressia si toho z Explozí ani ze života Předtím moc nepamatuje. Přespává ukrytá ve skříňce v ruinách starého holičství, kde žije se svým dědečkem, a myslí na to všechno, co je pro ni nenávratně ztraceno – jak ze světa zábavních parků, kin, narozeninových oslav, tatínků a maminek zbyl jen popel a prach, jizvy, trvalé popáleniny a zdeformovaná lidská těla. Jenže teď, když dospěla do věku, kdy se musí všichni hlásit k milici, kde z nich buď vycvičí vojáky, nebo je, jsou-li příliš postižení a slabí, využijí jako živé cíle, už Pressia nemůže dál předstírat, že je malé dítě. A rozhodne se pro útěk.

Existují ovšem i takoví, kteří apokalypsu přečkali bez postižení. Čistí. Přežívají v bezpečném úkrytu za zdmi Dómu, který chrání jejich zdravá, uměle zdokonalovaná těla. Jenže Partridge, jehož otec je jedním z nejvlivnějších lidí v Dómu, si připadá izolovaný a osamělý. Jiný. I jeho trápí pocit ztráty – možná proto, že se jeho rodina rozpadla, otec je emocionálně odtažitý, bratr spáchal sebevraždu a matce se do tohoto útočiště vůbec dostat nepodařilo. Nebo za to snad může jeho klaustrofobie: pocit, že tenhle Dóm se stává kolébkou mimořádně bezohledného režimu. Takže když z jedné nechtěně prohozené poznámky vyvodí, že jeho matka možná stále ještě žije, rozhodne se Partridge dát svůj život v sázku a uprchnout z Dómu, aby ji našel.



Údaje o autorce: Kritikou oceňovaná americká autorka bestsellerů Julianna Baggottová – píšící také pod pseudonymy Bridget Asherová a N. E. Bode – vydala již sedmnáct knih, romány pro dospělé, pro mládež i sbírky poezie. Její poslední román, Čistý, je prvním dílem trilogie, na niž zakoupila společnost Fox 2000 filmová práva. Její romány se dočkaly již více než padesáti zahraničních vydání. Je profesorkou tvůrčího psaní na Floridské státní univerzitě a zakladatelkou neziskové organizace Kids in Need – Books in Deed.
zdroj

Jak a proč: Tahle kniha mě prostě a jednoduše okouzlila obálkou. Byla to láska na první pohled. :D Ta obálka mi přišla úžasná, neskutečná a jedinečná. A já jsem ji prostě musela mít. Díky bohu i anotace zněla dobře, takže bylo rozhodnuto. Budeme svoji. :D
Ale ještě tu pořád byl jeden problém. Jak ji dostat? Peníze jsem neměla a žádný narozeniny nebo tak nebyly v dohlednu. Škoda. Naštěstí mi jí ale koupila mamky kamarádka, jelikož pomáhám její dceři s angličtinou. Mimochodem ještě jednou děkuji. :)
Takže takhle jsem se dostala k ní konečně dostala.

Hodnocení: Uznávám, že to pro mě bylo zajímavé překvapení. Něco takového jsem nečekala. Jak jistě víte, sci-fi zase tak často nečtu, ale občas člověk prostě neodolá. :D
 Nápad byl poměrně zajímavý a v určitém směru značně originální. Po přečtení anotace jsem očekávala mnohé, ale asi ne tohle. Kniha mě svým způsobem okouzlila.

Jediné s čím jsem měla zprvu problém byl počet lidí, které příběh "vypráví." Je tu snad pět nebo šest lidí. Ano, na jednu stranu je to zajímavé a potřebné, jelikož díky tomu alespoň víme, co se děje v určitých částech a proč. Ale chvílemi bylo maličko složitější se zorientovat.

Pokud jste začali knihu číst a příliš vás nezaujala, nebojte se a pokračujte dál. Uznávám, že začátek této knihy je poněkud pomalejší a rozvláčnější. Ale na druhou stranu je to potřebné pro příběh. Nejprve musíte pochopit minulost a oba světy, abyste se mohli plně ponořit do přítomnosti a propojit si všechny souvislosti.

A někde mezi dvoustou stranou se stane převrat. Nemám páru jak se to stalo. Jako by tu byla neviditelná závora. Jakmile se dostanete až sem, příběh se pořádně rozjede. A všechno najednou začne být zajímavější, děsivější a postupně do sebe začnou zapadat všechny střípky mozaiky.
Třeba já jsem posledních asi 280 stran doslova hltala.

Máme tu něco jako dva světy. Ti, kteří přežili explozi jelikož v té době byly v ochranné izolaci a pak jsou tu ti, kteří přežili, ale museli zaplatit určitou cenu. Někdo větší, někdo menší. Ale každý z nich něčím zaplatil.

Příběh o tom, že nic nemusí být takové, jak se na první pohled zdá. Co když celý náš život žijeme ve lži? Co když to co nás učí, nemusí být vždycky pravda? Svět není černobílý. A to je problém, který si většina lidí dnešní doby vůbec neuvědomuje. Závidíme ostatním, litujeme se a nevážíme si toho, co máme. Takhle náš svět funguje. A o tomhle všem je podle mě celá tahle kniha.

Postavy: Pressia. Dívka, která takové štěstí neměla. I když taky záleží na tom jak se to vezme. Ano, sice se nedostala do Dómu, ale myslím, že její "splynutí" není tak strašné a navíc ji pořád zůstal někdo, kdo ji miluje.
Pressia je chytrá, vynalézavá, odvážná a obětavá. Jo, patří k těm sympatickým postavám. Velice si střeží své vzpomínky a snaží se sbírat jakékoli útržky ze světa před explozí. Světa, kdy podle ní bylo všechno normální a v pořádku.

Má obdivuhodné kreativní schopnosti. To, co dokáže  vytvořit za pomoci trochy drátků a korálků - neskutečné. Líbilo se mi na ní to, že v sobě měla duší bojovníka a nikdy se nevzdávala. Ze začátku byla spíše takový snílek, ale co je na tom špatného? Každý musí něčemu věřit, v něco doufat, aby mohl přežít další den.

A pak tu máme druhou velice podstatnou postavu pro náš příběh. "Šťastlivce z Dómu" jménem Patridge. Ano, byl tak tak šťastný a se vším spokojený, že odtamtud utekl.

Jde vidět, že oproti Pressii má Patridge úplně jinou mentalitu. Úplně jiné názory, vědomosti a hodnoty. Postupně zjišťuje, že nic není jak se zdá a že vztah mezi jeho otcem a matkou byl možná úplně jiný, než si myslel. Všechno se změní, když se dostane mimo Dóm. Boje mohou začít. Jak asi tak budou přeživší reagovat až se mezi nimi objeví někdo Čistý?

Jinak jsem toho kluka měla celkem ráda. Občas byl trochu natvrdlý a lezl mi na nervy, ale taky byl milý, snaživý, inteligentní a no šel si prostě za svým. Nelze ho nemít alespoň trochu rád. Prostě si ho chtě nechtě alespoň trochu oblíbíte.

Kniha mě tedy příjemně překvapila. Příběh byl úžasný, i když byl začátek trochu pomalejší. K postavám jsem sice moc nepřilnula, ale to se občas stane. Kniha mě bavila a zaujala. Proto ji nemohu ohodnotit jinak, než: