Asylum - Madeleine Roux

Název: Asylum
Název v originále: Asylum
Série: Ústav pro duševně choré 1
Autorka: Madeleine Roux
Nakladatelství: Jota
Počet stran: 310 stran

Anotace: Dan Crawford tráví léto v přípravce pro nadané studenty v New Hampshire College. Starý dům, bývalý ústav pro nepříčetné a nesvéprávné zločince, skrývá mnohá tajemství. Dan se svými přáteli Abby a Jordanem prozkoumávají temná zákoutí pochmurného domu, postupně je přepadají noční můry a dohánějí nevysvětlitelné události, mysteriózní zprávy a fotografie.
Brzy zjišťují, že ne náhodou všichni tři tráví prázdniny právě na tomto místě. Ústav totiž v sobě ukrývá klíč k velmi temné minulosti, která přátele spojuje. A jistá tajemství se derou na povrch. Jakmile tam vstoupíš, ven už nikdy nevyjdeš…

Kniha je plná obrazů, které jste možná již spatřili ve svých nočních můrách.


Autorka: Madeleine se narodila se v Minnesotě.Madeleine Roux získala bakalářský titul v tvůrčím psaní a herectví na Beloit College v roce 2008. Na jaře roku 2009, Madeleine dokončila s vyznamenáním Beloit College, navrhování, psaní a prezentaci historické románu a beletrie.
Krátce poté, co začala psát experimentální blog Allison Hewitt Is Trapped zažila první úspěch. Allison Hewitt Is Trapped se rychle rozšířila po celé blogosféře a přinesl jedinečný zážitek čtenářům.

Nyní žije a pracuje ve Wisconsinu.
Zdroj


Hodnocení: Víte, jak jsem předtím říkala, že Anna krví oděná by se mezi horory asi řadit neměla? No, tak tuhle knížku bych v této kategorii asi ponechala. :D Knížka nebyla vyložině děsivá nebo tak, ale občas mi běhal mráz po zádech. (A to mi jinak filmové horory nijak nevaděj.)

Nejděsivější na příběhu je podle mě to, jak se začínají stírat hranice mezi přítomností a minulost. A taky se dá těžko určit, zdali to, co člověk vidí jsou pouze přeludy a nebo už začal šílet. Autorce se v této knize bravurně povedlo čtenáře absolutně znejistit. :D Chvílemi si říkáte: "Je ten kluk vážně šílenej a nebo se z něj někdo snaží šílence udělat? A jaké jsou vlastně hranice mezi genialitou a šílenstvím?

zdroj

V porovnání se Sirotčincem slečny Peregrinové od Ransoma Riggse je kniha o něco víc tajemnější, záhadnější a strašidelnější.  I když řekla bych, že v děsivosti fotografií pořád vítězí Sirotčinec. Jistě, i v Asylu jsou obrázky z kterých vás mrazí, ale přeci jenom fotky dětí v Sirotčinci jsou mnohem víc psycho.
To by bylo asi tak k porovnání.

A teď k samotnému příběhu. Mě třeba kniha zaujala už svojí anotací. Bylo jasný, že jakmile se bývalý blázinec přestaví na školu, bude to mít své, jak to říct jemně - problémy. Ani se nedivím lidem, co v městečku žili, že tu budovu chtěli zbourat. Představa toho, v jakých podmínkách tam "pacienti" museli žít a jakým všem metodám léčby je podrobovali...To je to, z čeho mě mrazí nejvíc. Když jenom pomyslím na to, že podobné metody se dříve na lidech opravdu praktikovali...je mi z toho špatně. (Nebojte ty metody tam popisované většinou nejsou, ale já mám bohužel poměrně velkou fantazii.)

Jinak kniha se četla rychle. Ano, ten začátek je trošičku pomalejší ale zato posledních sto stran přelétnete jako nic. Postavy jsou celkem sympatické. Každá je jiná, ale zároveň jsou si všichni tři hrozně podobní. Vlastně tvoří úžasnou trojku. Problém začne být ve chvíli, kdy si pomalu začínají uvědomovat, že na ně má tohle místo poněkud zvláštní vliv.

Zdroj

Postavy: Hlavní postavou je Dan. Mladý, inteligentní student, který se rozhodl zapojit se do letní školy, kde bude moct být mezi svými. Ten kluk je poměrně sympatickej, ale mě tak nějak nepřirostl k srdci. Třeba se to v dalších dílech zlepší. Uvidíme.
Někdy mi trochu lezl na nervy svým chováním a maličko iracionálním uvažováním, ale jinak byl v celku fajn.

Pak je tady umělkyně Abby. Věčně chodí v nějakém oblečení se skvrnami od barvy a vestičkama po babičce. Abby je asi určitě moje nejoblíbenější postava. Líbilo se mi, jak se hlavně ze začátku snažila vždycky zachovávat takovou tu neutralitu a zastávala se před Jordanem Dana. Ta holka je milá, hodná, trochu paličatá a no prostě svá. A když si něco umane do hlavy, řekněme, že je tu téměř nulová pravděpodobnost toho, žer jí to někdo dokáže vymluvit.

A v neposlední řadě je tu Jordan. Alespoň ze začátku mi byl mnohem sympatičtější než Dan. Je to takovej pohodář se smyslem pro humor a zlozvykem dělat si legraci ze všech okolo sebe. Možná není tak výrazná postava jako ti dva, ale to neznamená, že není dobrej. Je tak trochu blázen do matiky, ale no každej z těch lidí, co přišli na tuhle školy měl nějakou divnou úchylku nebo zálibu. :D

Zdroj

Konečné hodnocení: Podle mě kniha splnila své zadání hororového příběhu. Autorka si krásně pohrává s naším vědomím a myšlenkami.Postavy jsou opravdu realistické a příběh se ubírá poměrně zajímavým směrem. Určitě bych si chtěla přečíst pokračování. :)