Divinum inferno: RC review: Hon

Název: Hon

Originální název: The Hunt
Série: Hon 1
Autor: Andrew Fukuda
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 296 stran

Anotace: Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi?
Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe. A hlavně – nezamilovat se do jedné z nich!
Gen se liší od všech ostatních. Nedokáže běžet rychlostí blesku, sluneční světlo ho nezabije a nemá neukojitelnou touhu po krvi. Není upír, je člověk.
Je vybrán, aby se zúčastnil honu na poslední lidi. Jeho pečlivě utajovaný život se hroutí. Skupina bezcitných lovců začíná tušit, že s ním není něco v pořádku. Seznámení s dívkou v něm probudí city, které do té doby neznal.
Gen našel něco a někoho, za co má cenu bojovat, a jeho potřeba přežít ve světě plném nemilosrdných dravců je stále silnější...

Autor: Narodil se v Manhattnu a byl vychován v Hong Kongu. Poté co získal bakalářský titul z historie na Cornellově univerzitě, Fukada začal pracovat v Manhattonském "čínském městečku" spolu s dalšími imigranty. Tato zkušenost vedla k napsání Crossing, jeho debutu který byl vybrán ALA Booklist jako Top 10 First Novel a Top 10 Crime Novel v roce 2010. Jeho druhá kniha Hon, první kniha v nové sérii, byla koupena St. Martin's Press a vydaná v květnu 2012. Předtím než se Fukada stal autorem na plný úvazek, byl sedm let prokurátorem. Momentálně se svojí rodinou žije na Long Islandu.
Zdroj

Jak a proč? Toto je tedy můj poslední recenzní výtisk pro tento měsíc. Opět mockrát děkuji nakladatelství Fragment za jeho poskytnutí.

Děj: Hon je v podstatě dystopický příběh. Odehrává se v době, kdy celou planetu zaplavili "lidé"(spíše bych je nazvala novým druhem upírů) a zbytek lidské rasy je nazýván: Glupani. A my jakožto Glupani jsme loveni pro naše chutné maso a jak to tak už u masových lovů bývá, jsme již téměř vyhynulý druh. Ti z nás, co přežili až do současnosti se snaží začlenit mezi novou "lidskou" společnost a splynout s ní.
Jedním z přeživších je mladý Glupan Gen, kterému se daří zatím přežívat bez větších problémů. Musí se ale vyvarovat určitých projevů. Jako příliš hlasité dýchání, kašlání, pocení, úsměvy či mhouření očí. Dokonce i líbání je v tomto světě tabu. Není snadné na takovémto místě přežívat úplně sám.
Všechno se ale ještě zhorší v okamžiku, kdy se pořádá lov na pár přeživších Glupanů a Gen se ocitá mezi lovci. A to je teprve začátek...

Zdroj

Hodnocení: Musím přiznat, že prvních asi tak sto dvacet stránek jsem přečetla pouze silou vůle. Nápad jako takový je poměrně originální, ale já se prostě nedokázala začíst. Úplný začátek byl ještě v pohodě, ale ta několikadenní příprava na lov, tam jsem se chvílemi opravdu nudila. Bylo tam hodně popisu, ale málo nějakého opravdového dění. Spíše seznamování s postavami, lovem a "lidskou" společností.
Ale ve chvíli, kdy došlo k tomu zajímavému zvratu (pardon za tu neurčitost, ale byl by to SPOILER) se najednou všechno otočilo k lepšímu a já posledních osmdesát stránek doslova hltala očima. Konec byla jenom samá akce, překvapení a jeden nečekaný zvrat na druhým.
Ale nebojte se najde se tady i nějaká ta romantika a projevy citů. :)

Lidi vlastně nejsou lidi
Co mě ze začátku mátlo bylo to, že z upírů udělali lidi a z lidí Glupany. Stejně jako všude jinde, i tady fungovalo něco jako propaganda. Glupani neboli naše lidská rasa jsou podle nich v podstatě jen taková trošičku chytřejší zvířata se schopností primitivní komunikace. Ano, nemají o nás moc vysoké mínění. Ale na druhou stranu, lidi v dnešním světě se mnohdy chovají mnohem hůř než zvířata, takže tohle přirovnání někdy není zas až tak daleko od pravdy.

Nové upírské Hunger games?
Občas jsem si v průběhu čtení připadala, jako bych se dostala právě do světa Hunger Games. Nejprve losování pár šťastlivců a pak přípravy. Jediný rozdíl byl v tom, že jsem teď hon, hry nebo jak tomu chcete říkat, viděla z té opačné perspektivy. Z pohledu lovců, kteří se nemohou dočkat až vyrazí.

Zdroj

Postavy: Tak, mohla bych tady zmínit samozřejmě více postav, ale tak nějak nemůžu, jelikož bych tím prozrazovala budoucí děj, takže si budeme muset vystačit pouze s Genem.
Gen je jedním z mála Glupanů, kteří pořád přežívají uprostřed "lidské" rasy. Chodí s nimi do školy a občas s někým dokonce prohodí nějaké to slovo. Vychovával ho jeho otec, jelikož matka i sestra zemřeli velice brzy. Otec ho ale naučil vše, co potřebuje o "lidech" vědět a taky mu vtloukl do hlavy, jak přežít. V podstatě ho dokonale připravil.

Co se o něm dá ještě říct. Gen rozhodně nebude patřit mezi jedny z mých nejoblíbenějších postav. Přišlo mi, jako by ničím extra moc nevynikal. Ano, byl na své poměry inteligentní, ale díky tomu, co neustále slýchal od "lidí" podlehl mylným představám o hodnotě vlastního druhu. A místo toho, aby byl pyšný sám na sebe a své předky, to vše spíše odsuzoval.
Občas se choval jako pitomec, ale na druhou stranu ukázal, že pořád dokáže něco cítit a že má dobré srdce. A to u mě vždycky vykouzlí malé plus, ať je postava jakákoli. :)

Konečné shrnutí: Tato kniha má vážně úžasný a akcí nabitý konec. Jediné co musíte udělat, abyste se tam dostali je překonat ten né tak moc záživný začátek. :D Co se knize ale musí nechat je to, že nám dává zcela nový pohled na upírskou rasu a upíry obecně. Protože jestli totiž čekáte bělochy v rakvích s nenávistí k česneku, budete opravdu překvapeni v jakém světle jsou tito tvorové představeni v této knize.
Ale v konečném hodnocení stejně asi budu hodnotit: